PSANÍ OD SRDCE

Když byl můj manžel na vojně ve Stříbře, psávali jsme si dopisy. Psali jsme o naší dcerušce Janičce, že jí třeba rostou zoubky a mnoho dalších novinek.

paní Anna

Denní stacionář Kristián

Dopisy pro seniory mají emocionální význam. Přinášejí pocit, že na ně někdo myslí, že nejsou zapomenutí. Mnoho seniorů žije osaměle a přináší jim to pocit důležitosti, radosti a spojení s okolním světem. ? Nemusíte psát nic složitého - stačí pár milých slov od srdce. Nikdy nevíte, jak moc může váš dopis někomu zvednout náladu nebo dodat sílu.

Petra Fotrová – sociální pracovnice

Diakonie ČCE, středisko Praha

Já jsem ve svém životě dopisy moc nepsal, s manželkou jsme se spíš vždycky sešli. Ale moc rád si nějaké dopisy přečtu.

pan Václav

Denní stacionář Kristián

Dopisy mají pro seniory velký význam, protože jim připomínají časy, kdy si lidé častěji psali a komunikovali osobně. Když senior dostane dopis, cítí se milován a důležitý, protože ví, že někdo věnoval čas a úsilí, aby mu napsal. Všem bych ráda vzkázala, aby se nebáli napsat, a to klidně vše, co je napadne a co mají na srdci. Vždyť jsou to Psaní od srdce. 😊 Dopisy pomáhají udržovat kontakt s přáteli, ale i s rodinou, což je pro seniory důležité, protože mohou mít méně příležitostí se setkávat osobně. Navíc dopisy jsou něco, co si mohou schovat a vracet se k tomu, což jim dává pocit jistoty a stability. A hlavně – mají se na co těšit!

Bc. Vajdová Pavla, DiS. – sociální pracovnice

Denní stacionář Kristián

Nejčastěji jsem si psala se sestřenicí a když jsme chodili do školy, tak se spolužáky. Největší radost mi udělal dopis od mého bratra. Pokud mi někdo napíše, budu moc ráda.

paní Margita

Denní stacionář Kristián

Dopis je takové malé překvapení ve schránce. Vzpomínám, jak jsem čekala na psaníčko od mého nastávajícího manžela Václava. Dopisy mi raději posílal do práce, aby se rodiče nezlobili. Jsem ráda, že se můžu těšit na další překvapení od vás.

paní Zdeňka

Domov Diakonie v Libici nad Cidlinou

Nejkrásnější vzpomínky na dopisování mám z dětství, kdy jsem si nejčastěji jsem psala se svými rodiči. Lidé by si měli psát, aby věděli jak se druhému daří.

paní Anna

Psaní od srdce vnímám jako propojení dvou lidí, kteří se neznají, ale mohou mít mnoho společného. A to, že věnujete někomu svůj čas, je to největší, co může dát.

sociální pracovnice Martina Rafačová

Lidé by si měli psát, protože je to hezké. Moje nejkrásnější vzpomínky mám na dopisování z letních prázdnin to jsem si psala nejvíce s babičkou a s dědou.

paní Věra

Naši klienti se moc těší na dopisy od pisatelů. Nejhezčí vzpomínka na dopisování z Psaní od srdce z loňského prvního ročníku je určitě dopis plný fotografií od slečny, která cestuje po světě. Klienti si nejčastěji dopisují s maminkami na mateřské. Lidé by měli psát neboť, každého dopis potěší a ví že na něj někdo vzpomíná. Zapojte se také a uděláte radost spoustě seniorů.

aktivizační pracovice Petra Nevečeřalová

Já mám nejhezčí vzpomínky na dopisování z doby, kdy jsem psal a dostával zamilované dopisy. Velkou radost mi také dělaly pohledy s obrázky letadel. Nejčastěji jsme si psal s manželkou a kamarády. Lidé by si měli psát dopisy, aby si udělali radost.

pan Karel

Největší radost jsem měla vždy z toho, když byly součástí dopisu i přiložené fotografie. Díky fotografiím si uchováváme ty nejhezčí vzpomínky. Já jsem si nejčastější psala se svojí kamarádkou. Lidé by si měli psát, protože tím ukáží, že jim na druhém záleží.

paní Jaroslava

Nejhezčí vzpomínka na dopisování je pro mě pohled z dovolené. V současné době mi nejčastěji píše sestra. Lidé by si měli psát, aby věděli že se mají rádi a myslí na sebe.

pan Miroslav

Projekt Psaní od srdce a dopisy, které díky němu naši senioři obdrží, rozradostní den každému z nich. Umožňuje jim znovu se propojit se světem mimo Domov, podívat se na fotografie krásných míst a díky krásným slovům se na nová místa v představivosti i přenést.

sociální pracovnice Nikola Petráčková

Moje nejhezčí vzpomínky mám na dopisování z táborů a letních prázdnin. Nejčastěji jsem si psala s babičkou a rodiči. Lidé by si měli psát i proto, aby uměli češtinu.

paní Lenka

Nejhezčí vzpomínky na dopisování mám z dětství, kdy jsem jezdil na tábor. To jsem měl největší radost z pohledů, které jsem dostával. Nejčastěji jsem si dopisoval s rodiči. Lidé by si měli psát dopisy, aby se potěšili.

pan Bohuslav

Nejkrásnější vzpomínky na dopisování mám spojené s gratulacemi a přáními k různým svátkům. Já jsem si nejčastěji psala se svojí rodinou. Lidé by měli psát dopisy i pro to, aby nezapomněli gramatiku.

paní Marie

Nejhezčí vzpomínky na dopisování mám z dětského tábora a nejčastěji jsem si dopisoval se svojí maminkou. Lidé by si měli psát, neboť každý dopis potěší.

pan Jindřich

Moc se těším na vaše dopisy. Nejhezčí vzpomínky na dopisování mám z dětství z letních prázdnin, kdy jsem si nejčastěji psala se svojí kamarádkou. Lidé by si měli psát dopisy, aby na sebe nezapomněli.

paní Zdeňka